Bílkoviny se vyskytují v potravinách jak rostlinného původu, tak živočišného původu.
Nachází se nejvíce ve vejcích, mléku, mase, rybách, ale i v obilninách, různých druhů oříšků, v sóji, fazolích, hrášku, bramborech, rýži a podobně.

Za nejkvalitnější zdroj aminokyselin se považuje bílkovina obsažená ve vaječném bílku. Obsahuje všechny aminokyseliny potřebné pro stavbu lidských bílkovin, nejvíc v poměru, v jakém jsou v nich obsažené. Bílkovině obsažené ve vaječném bílku byla proto přiřazená nejvyšší hodnota 100. Nižší hodnoty jiných zdrojů bílkovin znamenají, že tyto potraviny neobsahují aminokyseliny v takovém poměru, v jakém jsou potřebné pro syntézu vlastních bílkovin.

Proteosyntézu (stavbu bílkovin) můžeme pro lepší názornost porovnat ke skládání stavebnice poskládanou z dvaceti různých navzájem nenahraditelných prvků. Aby mohla být takováto stavebnice sestavená bez jakýchkoliv mezer, musí být stavební prvky v takovém poměru, jak si to vyžaduje „plán“. Nadměrné množství jednoho či více ostatních prvků nedokážou vykompenzovat chybění kteréhokoliv prvku. Za takových okolností „stavba“ nemůže pokračovat. Stavební prvky musí tedy k dispozici v potřebném poměru a celkově zastavené množství je určované četností toho, který se spotřebuje jako první.

Ani v lidském organismu není možné kompenzovat ztrátu jednoho prvku aminokyseliny nadměrným příjmem jiné. Proto je možné z celkového množství využít pouze podíl, který je určovaný esenciální aminokyselinou, zastoupenou v nejnižším množství. Ostatní aminokyseliny v sebevětším počtu se jednoduše do bílkovin nezabudují a organismus je může pouze metabolizovat na energii a z části přeměnit na tuky nebo glycidy.

Ve stravě obyvatelů vyspělých průmyslových krajin převažují v současnosti jako zdroje bílkovin živočišné produkty, které pokrývají jejich potřebu více jak z dvou třetin. V minulosti , ještě před 80tými roky by poměr živočišných a rostlinných zdrojů bílkovin přibližně 1:1. na jedné straně se tento trend považuje za jeden z projevů rostoucí živočišném úrovni, na druhou stranu se však zapomíná, že současná orientace na živočišné zdroje bílkovin přispívá k poměrně vysokému příjmu cholesterolu a nasycených tuků a to jsou všechny negativní důsledky, které napomohou k rozvoji arterisklerózy. Biologická hodnota potravin vyjadřuje kompletnost dodávky esenciálních aminokyselin. Potraviny s vysoko kvalitními bílkovinami bývají nejčastěji živočišného původu . Rostlinné proteiny (hrách, fazole, ořechy a obilniny), jsou z hlediska přívodu esenciálních aminokyselin nekompletní a mají tedy relativně nižší biologickou hodnotu. Je třeba však zdůraznit, že toto platí pouze za předpokladu izolovaného konzumování jednotlivých rostlinných zdrojů. Pokud tedy jednotlivé rostlinné zdroje obsahují různé aminokyseliny v rozličném poměru, jejich kombinovaným příjmem je možné bez problémů zabezpečit dostatečný přívod všech základních aminokyselin, a to bez toho, aby byl organismus zatěžovaný vysokým příjmem cholesterolu a tuků, které jsou pravidelnou součástí živočišných zdrojů bílkovin.

Toto je jeden z hlavních argumentů vegetariánského přístupu ke stravování, který si v celosvětovém měřítku získává stále více příznivců. Platí to i pro výkonné sportovce, převážně z řad vytrvalců. Pro tyto je vegetariánská strava zvlášť výhodná, jelikož zabezpečuje potřebný přívod komplexních glycidů, nutných na energetické krytí zvýšeného energetického výdeje.

Přísný vegetariánský způsob stravování (s vyloučením mléka, mléčných produktů a vajec) má svoje kritiky, kteří upozorňují na riziku deficitu vápníku, fosforu, železa a vitamínu B12 a také možné problémy se zabezpečením dostatečného přísunu vysoko kvalitních bílkovin, který se může vyskytovat při nedostatečné pestrosti konzumované stravy. Tento problém lze velice snadno vyřešit tzv. laktovegetariánským přístupem, při kterém konzumování mléka a mléčných produktů minimalizuje riziko nedostatečného přísunu kvalitních bílkovin a výrazně zvyšuje příjem vápníku a fosforu. Pokud se navíc konzumují i vejce, přísun vysoko kvalitních bílkovin se považuje za dostačující.

Procentuální podíl bílkovin ve vybraných druzích potravin
Parmazán 36,4 Kuřecí stehno 20,6
Ementál 27,0 Šunka 20,2
Arašídy 26,5 Vepřová pečeně 20,1
Eidam 26,4 Losos 19,9
Kaviár 26,1 Šproty 19,4
Tuňák 23,8 Pstruh 19,1
Niva 23,3 Camembert 19,0
Hrách 22,9 Kapr 18,9
Kuřecí prsa 22,8 Makrela 18,8
Kuřecí pečeně 22,1 Vepřové stehno 18,6
Hovězí stehno 21,1 Mandle 18,3
Fazole 21,2 Tvaroh 17,2
Telecí kotleta 20,8 Ovesné vločky 12,0


Biologická hodnota vybraných zdrojů bílkovin
Potravina Bilogická hodnota
Vaječný bílek 100
Ryba 70
Hovězí maso 69
Kravské mléko 69
Hnědá rýže 57
Bílá rýže 56
Sojové boby 47
Pivovarské kvasinky 45
Celozrnná pšenice 44
Burské oříšky 43
Fazole 34
Brambory 34
KONTAKT : dr.bodybuilding@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one