Alkohol




Pod pojmem alkohol (neboli ethanol) si představíme omamnou látku, která se nachází ve víně, pivě, tvrdém alkoholu a dalších lihovinách. Alkohol vzniká přirozeně z cukrů, když je určité mikroorganismy přeměňují za absence kyslíku (tento průběh nazýváme fermentace). Pivo, víno a ostatní lihoviny obsahují rozdílné množství alkoholu. Tradiční vína mívají kolem 8-14% alkoholu, obyčejná piva kolem 4-6%. U tvrdého alkoholu se pohybuje obsah alkoholu kolem 40%.

Současné studie ukazují, že přiměřená konzumace alkoholu může mít pozitivní efekt na koronární systém. Obecně pro zdravé lidi platí, že jedna sklenička pro ženy a ne víc jak dvě skleničky pro muže za den se považuje za maximální množství, kterou můžeme označit za přiměřenou konzumaci (např.sklenička vína, jedno pivo nebo jeden panák). Nicméně množství alkoholu, které může jedinec bezpečně vypít je silně individuální záležitost. Záleží to na genetice, věku, pohlaví, váze, na historii rodiny atd.

Jak alkohol putuje naším tělem



Alkohol je vstřebáván tělem velice rychle. Na rozdíl od jídla, které vyžaduje pro strávení čas, se alkohol trávit nemusí a je rychle absorbován. Alkohol má v těle jakýsi pomyslný VIP lístek – je vstřebáván a metabolizován před většinou živin. Asi 20% z přijatého alkoholu je vstřebáno přímo stěnami prázdného žaludku a do mozku se může dostat během minuty.

Jakmile se dostane alkohol do žaludku, začne být rozkládán pomocí enzymu s názvem alkohol dehygrogenáza. Tento krok redukuje asi 20% z celkového množství přijatého alkoholu, který pak jde to krevního oběhu. (Ženy tohoto enzymu produkují méně a tímto se dá také částečně vysvětlit, proč ženy ovlivní stejné množství alkoholu více). Navíc dalších 10% alkoholu je vyloučeno dechem a močí.

Alkohol je ve velké míře absorbován v horní části tenkého střeva. Následně putuje krev obsahující alkohol do jater přes žíly a kapiláry trávicího systému, který ovlivňuje skoro každou jaterní buňku. Jaterní buňky jsou jediné buňky v těle, které dokáží produkovat dostatek enzymu alkohol dehydrogenázy, aby se alkohol oxidoval v dostatečné míře.

Ačkoliv alkohol ovlivňuje každý orgán v těle, nejdrastičtější dopad má na játra. Jaterní buňky normálně preferují využívat mastné kyseliny jako palivo a jejich přebytky ukládají jako triglyceridy, které dále putují do dalších tkání těla. Nicméně, když je v těle přítomen alkohol, tak jsou ho jaterní buňky nuceny prvotně metabolizovat, čímž se kumulují mastné kyseliny a v některých případech v obrovském množství. Metabolizmus alkoholu trvale pozmění strukturu jaterních buněk, což zhoršuje schopnost jater metabolizovat tuky. To vysvětluje, proč mívají težcí pijáci zatučněná játra.

Játra jsou schopna zmetabolizovat přibližně 15ml ethanolu za hodinu (což odpovídá jednomu panáku – záleží to ještě na tělesné váze, přijaté potravě atd.) Když do jater přijde více alkoholu, než jsou enzymy v játrech schopny zvládnout, tak jeho přebytek putuje do všech orgánů těla a proudí v těle tak dlouho, než jsou enzymy schopny ho celý zpracovat. (Což je další dobrý důvod, proč si dát max. jen jeden drink za hodinu).

Jak játra rozkládají alkohol

Enzym alkohol dehydrogenáza rozkládá alkohol tím, že mu odebírá vodíky a to ve dvou krocích:
1. Enzym alkohol dehydrogenáza oxiduje ethanol na acetaldehyd 2. Enzym acetaldehyd dehydrogenáza oxiduje acetaldehyd na acetyl CoA. Při těchto reakcích vznikají vodíkové kationty. Vitamín B neboli niacin (zde v roli přenašeče vodíkových kationtů – NAD - nikotinamidadenindinukleotid) sbírá tyto vodíkové kationty (a stavá se z něj NADH). Proto při metabolizmu alkoholu NAD mizí a hladina NADH roste.

Alkohol - pojďme na panáčka
Během alkoholového metabolizmu se
následně stává NAD nedostupným pro mnohé další životně důležité pochody v těle, pro které je NAD potřebný – jako např. pro glykolýzu (štěpení glukózy) a Krebsův cyklus. Bez NAD je energetická dráha zablokována a k dosažení potřebného stavu pomocí alternativních cest musíme počítat s vážnými fyzickými následky:


Nahromaděné vodíkové kationty mění v těle rovnováhu směrem ke kyselosti. Nahromadění ADH zpomaluje Krebsův cyklus, což vyúsťuje ve tvoření pyruvátu a acetylu CoA. Přebytečný acetyl CoA způsobuje syntézu mastných kyselin a tuky pak začínají zanášet játra. (Hromadění tuků v játrech se dá pozorovat již po jedné těžce propité noci).

Zatučněná játra a jaterní nemoci

Když pijete jenom lehce, játra dokáží zvládat alkohol docela dobře. Na druhou stranu těžké pití játra přetěžuje, což vede k vážným následkům. Zatučňená játra způsobují, že buňky se stávají méně účinnými při plnění jejich důležitých úloh, což vede ke zhoršení výživy jedince. Zatučňěná játra jsou u těžkých pijáků první fází zhoršení stavu jater. To zasahuje do dodávaní kyslíku a živin do jaterních buněk. Pokud tento stav přetrvává po dostatečně dlouhou dobu, jaterní buňky odumřou – začne se tvořit zjizvená tkáň (to je druhá fáze – fibróza jater). Některé jaterní buňky se abstinencí a dobrou výživou mohou zregenerovat. V poslední fázi poškození jater – cirhóza jater – je vratný proces poškození buněk nejméně možný.

Alkohol a podvýživa

U těch co pijí střídmě, alkohol nepotlačuje chuť k jídlu a může dokonce i zvýšit apetit. Časté pití však má opačný efekt. Alkohol způsobuje eufórii, která chuť k jídlu snižuje, a proto notorici tíhnou k tomu, že špatně jí, a jsou tak podvyživení.

Alkohol je velmi bohatý na energii – 7 kalorií na gram. Ale stejně jako čistý cukr nebo tuk nemají tyto kalorie žádné živiny. Čím více kalorií příjme jedinec ve formě alkoholu, tím méně je pravděpodobné, že bude jíst dostatek jídla, které obsahuje adekvátní živiny. A aby to bylo ještě horší, notoričtí alkoholici nejen že přijímají kalorie ve špatné formě bez živin, ale také je narušen jejich metabolizmus živin, což vede k poškození jater, trávicí soustavy a skoro každého orgánu v těle.


Zdravotní problémy spojené s příjmem alkoholu

artritida – zvyšuje riziko artritidy

rakovina – zvyšuje riziko vzniku rakoviny jater, slinivky, konečníku, prsu, hltanu, hrtanu a jícnu

vznik závislosti na alkoholu

srdeční choroby – zvyšuje krevní tlak, cholesterol a riziko mrtvice a infarktu

hyperglykémie – zvyšuje hladinu glukózy v krvi

hypoglykémie – snižuje hladinu krevní glukózy, zejména u diabetiků

choroby ledvin – zvětšuje ledviny, pozměňuje funkci hormonů a zvyšuje riziko selhání ledvin

choroby jater – zatučňuje játra a způsobuje alkoholovou hepatitidu a cirhózu

podvyživenost – nízký příjem bílkovin, vápníku, železa, vitamínu A, vitamínu C, thiaminu, vitamínu B6 a riboflavinu, zhoršuje absorbci vápníku, fosforu, vitamínu D a zinku

poruchy nervové činnosti – způsobuje neuropatii, a demenci, narušuje rovnováhu a paměť

obezita – zvyšuje energetický příjem, ale není přímým původcem obezity

duševní poruchy – způsobuje deprese, úzkost a nespavost

Další fakta

1) Hladina glukozy v krvi po požití alkoholu rychle stoupá a svého maxima dosahuje zároveň s intoxikací. Tento vzestup je způsoben uvolněním jaterního glykogenu. Potom hladina klesá až pod normální hodnotu. Při komzumaci alkoholu po náročném fyzickém výkonu nebo hladovění může v důsledku nedostatečné zásoby glykogenu dojít k těžké hypoglykémii, což je zvláště nebezprečné u diabetiků.

 

2) Alkohol tlumí syyntézu bílkovin a podílí se na jejich zvýšeném katabolismu.

 

3) Působením alkoholu na varlata a hypothalamus dochází ke snížení produkce testosteronu, jehož nižší hladina vede k poklesu proteosyntézy, má tedy protianabolický účinek.

 

4) Oxidací alkoholu vzniká z pyruvátu kyselina mléčná a její zvýšená hladina vede k acidóze.

 

5) Vzestup krevního laktátu má za následek snížený výdej kyseliny močové ledvinami a dochází tak ke zvýšení koncentrace kyseliny močové v krvi.

 

6) Oxidaci etanolu provází hyperlipémie, tj. zvýšená syntéza triacylglycerolů a mastných kyselin, které se ve větší míře ukládají v játrech. Pomalu se vyvíjí stearóza jater.

 

7) Požívání alkoholu vede ke ztrátám důležitých minerálů, jako je hořčík, fosfor, zinek, vápník, draslík.

 

8) Konzumace alkoholu bývá i ve sportu někdy spojena se sníženým příjmem potravy a tudíž i nedostatečnou dávkou vitamínů. Nejčastější je nedostatek vitamínů B1, B6, B12 a kyseliny listové.

 

9) Alkohol vede ke zvýšení diurézy následkem sníženého výdeje anti-diuretického hormonu.

 

10) Konzumace alkoholu má také za následek sníženou tvorbu červených krvinek a krevních destiček





Zdroj: Google
KONTAKT : dr.bodybuilding@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one