klouby_a_chrupavky.jpg, 9 kBNejen na svalovou hmotu je třeba dávat si pozor. Takový natažený či natržený sval je sice záležitost v pravdě dosti nepříjemná, ale bolest za chvilku pomine a příslušná tkáň se vrátí jakž takž do normálu. Horší to je v případě kloubních úrazů, které jsou mnohdy mnohem bolestivější, přetrvávají podstatně déle a mohou mít velice rozsáhlé a mnohdy přetrvávající následky. Abychom danou problematiku co nejlépe pochopili, podívejme se nejprve na stavbu takového kloubu ...

Kloub je ve své podstatě velice jednoduchá záležitost. V kloubu se stýkají obvykle 2, někdy i více kostí (pak jim říkáme klouby složené – např. koleno). Někdy můžeme v kloubní dutině nalézt i drobnější chrupavkovité útvary, kterým říkáme buď disky (mají diskovitý tvar), nebo menisky (mají srpkovitý tvar a vnější okraj je vyšší než vnitřní). Pak se opět jedná o klouby složené. V místě, kde jsou spolu jednotlivé kosti v kontaktu jsou tyto kloubní hlavice a kloubní jamky potaženy různě tlustou vrstvou tzv. hyalinní chrupavky. Vidíme tedy, že chrupavky jsou tedy velmi důležitou součástí pohybového aparátu.

Abyste věděli, jak to "uvnitř" vypadá, přinášíme Vám 2 obrázky klubů, které jsou ke zraněním v posilovně velmi náchylné.

KOLENO
RAMENO
koleno.jpg, 14 kB rameno.jpg, 19 kB


Chrupavek známe několik druhů, které se od sebe hrubou stavbou příliš neliší. Jejich základem jsou buňky (tzv. chondocyty), které jsou obklopeny základní beztvarou (amorfní) hmotou. Podle toho, jak jsou skupiny buněk velké a jaký je charakter základní hmoty rozdělujeme chrupavky na 3 typy:

vazivovou
elastickou
hyalinní.

Každá má také patřičně jiné mechanické vlastnosti (např. elastická chrupavka je ohebná, ale ne moc odolná na tlak, a najdeme ji třeba v ušním boltci nebo hrtanové příklopce). Nás ale bude zajímat chrupavka hyalinní.

Tento druh chrupavky je poměrně velice hustý. Základní hmotu tvoří jednak vlákna kolagenu a jednak spousta dalších sloučenin, jako jsou glukosamin sulfát, chondroitin sulfát a spousta dalších. Tato kombinace propůjčuje chrupavce nesmírně cenné vlastnosti. To je zejména veliká mechanická pevnost, odolnost proti otěru (umocněná vnitřním kloubním promazávacím systémem) a hlavně velká odolnost proti tlaku. Na druhou stranu je tato konstituce velice křehká a špatně snáší prudké nárazy (proto pozor na prudké doskoky zejména na natažené nohy nebo prudké pohyby při cvičení s velkými váhami). Chrupavka se také špatně a pomalu regeneruje a v případě, že začnete cvičit najednou s nepřiměřeně velkou zátěží, může dojít k její abrazi (obroušení), což má za následek obrovské bolesti.

Vím, že předchozí řádky vypadají poněkud děsivě, ale není třeba zoufat. Poškození takovéhoto charakteru obvykle přichází jen při značně velkých až extrémních zátěžích. Navíc i regeneraci chrupavky se dá jistou cestou pomoci. S chupavkovými buňkami nebo množstvím kolagenu toho asi mnoho nesvedeme, ale můžeme aspoň poskytnout druhou část základní hmoty, a to sice již zmíněné glukosamin  a další. Na to jsou už dnes i speciálně připravené preparáty.
KONTAKT : dr.bodybuilding@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one