Svaly jsou tvořeny svalovou tkání, přičemž tkáň je definována jako soubor buněk se stejnou stavbou a vlastnostmi, protože mají plnit určitou specifickou funkci. Mezi těmito buňkami se nachází různé mezibuněčné hmoty, které svým složením a strukturou napomáhají k funkci tkáně - např. v kostní tkáni jsou to vápenaté soli, které dodávají kostem pevnost. Rozlišujeme 4 základní typy tkání: tkáně epitelové , tkáně pojivové , tkáně svalové a tkáně nervové . My se dnes budeme věnovat pouze tkáním svalovým, jak jinak, když nám tu jde hlavně o svaly :) Svalová tkáň, která tvoří svaly našeho těla zajišťuje spolu s kostrou veškeré pohyby. Ať už to jsou pohyby celého těla nebo pohyby uvnitř těla. Svaly se proto musí různě natahovat a stahovat - pracují proto na funkci kontrakce (smrštění) a relaxace (uvolnění). Svalovin máme ovšem více druhů, přičemž rozlišuje tři - svalovina hladká , svalovina příčně pruhovaná a svalovina srdeční.

1. Hladká svalovina

Hladká svalovina tvoří stěny vnitřních orgánů (žaludek, ledviny, močový měchýř atd.) i stěny např. cév. Základními svalovými buňkami jsou zde myocyty, které obsahují jedno jádro a mají vřetenovitý tvar. Myocyty jsou vyplněny bílkovinnými vlákénky - myofibrily , které reagují na nervový podnět a zkracují se (tak je zajištěna kontrakce - smrštění buňky). Na povrchu buňky je pevnější a pružnější plazmatická membrána - sarkolema, která vrací buňce původní tvar (tak je tedy zajištěna relaxace - uvolnění buňky). Tuto svalovinu neovládáme vůlí (je tedy autonomní). Vzhledem ke kosterním svalům pracuje sice s menší intenzitou, ale za to po delší dobu.

2. Příčně pruhovaná svalovina

Lidské tělo - svalová tkáň
Svalovina příčně pruhovaná tvoří kosterní svalstvo. Základní jednotkou zde není myocyt, ale svalové vlákno, jenž může být různě dlouhé třeba až 30cm. Svalové vlákno obsahuje velký počet jader, která se nachází těsně pod sarkolemou a velký počet myofibril (až několik tisíc), které vyplňují skoro celé svalové vlákno. Myofibrily jsou tvořeny mikroskopickými bílkovinnými vlákénky mikrofilamenty, která jsou ze dvou druhů bílkovin. Kratší a tlustší mikrofilamenta jsou tvořena myosinem a delší a užší aktinem. Při kontrakci dochází k tomu, že se začnou myosinová a aktinová vlákna překrývat (zasouvají se do sebe) a tím se celé vlákno zkrátí. K tomu, aby sdošlo k pohybu těchto vláken je potřebná energie, která se získává z ATP. Ve svalových vláknech je hodně důležité barvivo myoglobin, jež rozvádí ve svalech kyslík. Podle obsahu myoglobinu a myofibril rozlišujeme dva typy svalových vláken. bílá (bledá) a červená. Bledá obsahují málo myoglobinu, ale více myofibril. Pracují s velkou intenzitou, ale málo vydrží. Pracují na kyslíkový dluh - tvoří se zde tedy kyselina mléčná. Využíváme je hlavně při dynamických pohybech - např. sprint nebo u cvičení v posilovně s těžšími vahami. Červená osahují naopak mnoho myoglobinu a málo myofibril. Pracují s menší intenzitou, ale vydrží pracovat po delší dobu. Zapojují se např. při chůzi.

Pokud se podíváme na celou stavbu kosterního svalu, tak vypadá následovně - jak jsme si již řekli, základní jednotkou je svalové vlákno, následuje svalový snopeček, který je tvořen větším počtem svalových vláken spojených retikulárním pojivem, svalový snopec je zvíce svalových snopečků a největším útvarem je svalové bříško, které je tvořeno větším počtem svalových snopců. Svalové bříško je pokryto blánou - svalovou povázkou (fascií), která v koncích přechází v úponovou šlachu.

Typy svalů podle funkce

Vždy tyto funkce musíme vztahovat vůči nějakému kloubu.
1. flexor (ohýbač) při smrštění ohýbá - např. biceps v loketním kloubu
2. extenzor (natahovač) při smrštění natahuje - např. triceps v loketním kloubu
3. abduktor (odtahovač) při smrštění odtahuje - např. deltový sval v ramenním kloubu
4. adduktor (přitahovač) při smrštění přitahuje - např. velký prsní sval v v ramenním kloubu
5. sfinkter (svěrač) při smrštění se svírá - např. vnější svěrač řitní

1. Srdeční svalovina

Lidské tělo - svalová tkáň
Srdeční svalovina neboli myokard tvoří pouze jedinou část našeho těla a to jak již z názvu vyplývá - srdce. Z hlediska stavby je svalovina srdeční podobná svalovině příčně pruhované. Svalová vlákna jsou rozvětvená a navzájem spojená, čímž je zajištěna větší pevnost. Ve svalovém vláknu je také velký počet příčných přihrádek, které ho rozdělují na jednojádrové úseky. Obsahuje méně myofibril a více mitochondrií, a proto nepracuje nikdy na kyslíkový dluh. Přímo v myokardu je tzv. převodní srdeční soustava, která neustále vytváří impulsy a dráždí srdce k činnosti. Z mozku je pak dále podle potřeby řízeno zrychlování a zpomalování. Myokard bohužel nemá schopnost regenerace. Proto když dojde např. k ucpání cévy a nastane infarkt myokardu, tak dojde k odumření určité části tkáně.
KONTAKT : dr.bodybuilding@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one