Trénink podle osobnosti



Většina z nás se svůj trénink snaží přizpůsobit mnoha faktorům – zajímá nás cíl (zda chceme sílu, větší objemy nebo naopak rýsovat), náš tělesný typ a naše slabiny, na které se zaměřujeme. U někoho může hrát svoji roli i čas, bereme ohledy na to v kterou denní dobu jdeme trénovat a jak dlouho v posilovně můžeme být. Málokdo ale uzpůsobuje trénink svému psychologickému profilu. Vlastně spousta trenérů a programů v časopisech má zaběhlé neměnné metody pro určitý druh tréninku – máme tréninky objemové, rýsovací, kruhové, na zvýšení síly, nepřekračující 30 minut……. Je toho mnoho. Je ale správné, aby například stejnou objemovku jel člověk melancholický, cholerik, flegmatik nebo sangvinik? Neměl by se trénink lišit i tady?

Samozřejmě že frekvence, typ tréninku a jemu uzpůsobená strava jsou klíčovými faktory úspěchu, co si ale musíme rovněž uvědomit je fakt, že naše osobnost ovlivňuje to, jak budeme odpovídat na tyto podněty a jak se budeme celkově cítit. Osobnost – to je soubor emocí, pocitů, myšlení, postojů a vnímání. Celý tento soubor pak ovlivňuje kvalitu a úspěšnost tréninku a diety. Ne nadarmo říkali staří Řekové, že síla mysli dokáže nahradit mnohé slabosti těla.

Úplně nejdůležitějším faktorem pak je MOTIVACE. Motivace k dodržování diety, tréninku, pokračování v něm. Pokud je trénink vyladěný tak, aby odpovídal i naší psychice, může být dosaženo ještě lepších výsledků, nežli u tréninku klasického.

Každý zná jistě základní osobnostní typy, které se dělí na sangvinika, cholerika, flegmatika a melancholika. Podle tohoto staršího typu dělení je sangvinik spíše veselejší povahy, je trochu roztěkaný a kvůli extrovertní povaze je často nesoustředěný, trénink který by mu vyhovoval by neměl být monotónní a dlouhotrvající, protože by ho začal nudit. Sangvinik rád trénuje ve skupině, obecenstvo mu dělá dobře. Tréninkový partner by ho měl ale také umět ukočírovat, aby půlku tréninku neproklábosil s kamarády. Cholerik – výbušný, často až agresivní typ, často neovladatelný, by měl jet tréninky rychlé a hodně tvrdé, střednědobé až krátké. V posilovně se může odreagovat. Nemá ale moc rád disciplínu. Vyhovuje mu partner, který mu stačí a bude trénovat stejně tvrdě jako on. Flegmatik – možná trošku pomalejší, vytrvalý dříč, musí se ale nutit do větší akce. Potřebuje povzbudit a pokud má závodit potřebuje zázemí. Tréninky mu vyhovují delší a s konstantní zátěží. Je to tahoun, ale občas se jeví dost introvertně. Melancholik – smutný, přemýšlivý, zadumaný, ale často bez sebedůvěry – potřebuje někoho, kdo mu bude dodávat sebevědomí a kdo ho podrží, bohužel má největší tendenci trénink vzdát. Vyhovuje mu trénink spíš se středním počtem opakování – těžký trénink ho příliš odrovná, moc opakování ho bude nudit a ubíjet. Na druhou stranu mu nejvíc můžou pomoct techniky relaxace a vizualizace a propojení body-mind.

Mně se ale toto hodnocení zdálo příliš stručné, navíc v mnoha osobnostních testech dnes už se od něj upouští. Navíc, jako každé hodnocení – různí lidé mají přesahy z jednoho typu do druhého (melancholický sangvinik = veselý smíšek se sklony k sebevraždě :-), ne neberte mne tak vážně, ale takhle nějak to je). Další hodnocení, které se mi líbí a které kategorie dále rozšiřuje, jsem nalezla v článku o psychologii kulturistiky od Davida Robsona.

Podle něj lze rozlišit na typy : smutný a deprimovaný, perfekcionista, stydlivka, agresivní, paranoidní, neúspěšný, osamělý a typ A (což je podle Robsona workholik posedlý produktivitou – proč je nazvaný typ A netuším.). Každý má dvě formy – introvertní, obrácenou do sebe a extrovertní otevřenou. Každý z těchto typů reaguje na stejný podnět svým specifickým chováním. Proto je důležité, aby tréninková strategie odpovídala tomu jak daná osoba myslí a cítí. Naopak špatný trénink může podpořit negativní aspekty každého osobnostního typu. Například když se perfekcionista upne k tréninkovému programu, který je zaměřený na detaily (např. program zaměřený na úbytek tuku s výsledným snížením na 3% do data XY). Jenže toto zaměření povede k prohloubení extrémního perfekcionismu a to je špatné. Pro perfekcionistu je naopak vhodnější, aby se zaměřil spíše na techniky relaxace, případně aby trénoval ve skupině a jako doplňkové sporty pěstoval kolektivní hry, které ho odpoutají od neustálého sledování sebe sama. Samozřejmě modifikovat trénink na všechny psychologické typy, které se vůbec vyskytují, nejde. I tak je těžké zaměřit se v tréninku na svůj tělesný typ (a to základní typy jsou jen 3!). Ale existují obecná doporučení, jak asi svůj trénink směřovat, pokud více inklinujeme k jednomu či druhému typu, a určit jaké asi silné a slabé stránky máme.

Osobnost

Každý má nějaké osobnostní zvláštnosti, které jsou unikátní. Od narození se osobnost formuje v závislosti na sociálním a kulturním prostředí okolo nás. (No vlastně v antropologii existuje spor co máme vrozené, zděděné a jak nás formuje okolí neustále, ale to bych už zabíhala do velkých detailů, které nejsou zase až tak podstatné). Formuje se náš názor na to co je dobré a špatné, mění se náš pohled na nás samé. Většina lidí si ve své osobnosti nese rysy všech typů, které Robson vyjmenovává, ale on poukazuje na to, že jedna z těchto stránek je vždy dominantnější než ostatní. Problém nastává až v okamžiku, když jedna ze složek se stane extrémně silnou (takový typ osobnosti už je silně narušený a tady už by měl přijít na řadu odborník). Tyto narušené osobnosti mohou zahrnovat paranoiu, narcismus, hysterii, anti-sociální chování, obsedantní nutkavé chování, schizoidní chování a uzavřenost. Tyto silné odchylky už ovlivňují život ve všech rovinách.

Vraťme se ale k základním typům, které Robson uvedl jako normální. Hlavní v Robsonově členění je, že se snaží vyrovnat motivaci. Motivace ovlivňuje hodně – naše rozhodnutí kdy a proč začneme trénovat, úroveň intenzity a také koncentraci, kterou tréninku věnujeme. Motivace je také silně spjata s našimi emocionálními potřebami.Pokud není trénink správný, může se počáteční entusiasmus a radost změnit v přetrénovávání se a obsesi (nemožností myslet na něco jiného než na trénink). Vyrovnání pozitivních a negativních osobnostních charakteristik může naopak motivaci ještě zvýšit.

Robson radí, aby si každý položil několik otázek, které mu pomohou určit, k čemu inklinuje. Podle toho co převažuje lze zhruba určit jaký je typ.


  • 1. Dávám si takové cíle které jsou realistické a dosažitelné?
  • 2. Jsem spokojený/á s tím jak žiju nyní?
  • 3. Jsem občas perfekcionista? Jak často?
  • 4. Jaké jsou moje specifické silné stránky a slabiny? (teď myslím ty psychické, ne fyzické)
  • 5. Jsem nakloněn/a změnám, nebo jsem odpůrce změn? Mám zaběhlý svůj styl který nerad/a opouštím?
  • 6. Je moje osobnost v nějakém ohledu problémová? Co na mě nejvíc vadí okolí? Proč se nejčastěji dostávám do střetů?
  • 7. Jsem stále ve spěchu?
  • 8. Jsem nepřiměřeně bázlivý/á?
  • 9. Jsem často smutný/á?
  • 10. Nedůvěřuji lidem okolo sebe?
  • 11. Myslím si o sobě že jsem spíš samotář/ka?
  • 12. Jsem úzkostlivý/á když jsem ve stresu?

Pouze vy sami cítíte jací ve skutečnosti jste a jestli si sami před sebou nelžete v odpovědích na otázky. Podle toho se pokuste určit si sami svůj typ.



1. Smutný a deprimovaný typ
Někdo kdo se nikdy necítí spokojený s většinou věcí ve svém životě. Tito lidé mohou mít pocit, že za jejich nesnázemi stojí jiní. Často se cítí sklesle a bezmocní nebo bezradní.

Tento typ by se měl zaměřit na povzbuzení vlastního sebevědomí a naučení se sociálním dovednostem. Sebevědomí může povzbudit vypsání si jasných cílů tréninku s požadovanými výstupy a pravidelné obnovování a kontrola těchto cílů.

Zaměřit se na dosažitelnost cílů v rámci tréninku. Mnoho malých cílů, které jsou rychleji dosažitelné, povzbudí. Vybrat si sport nebo typ tréninku který směřuje k vybudování brilance a sebevědomí.

2. Perfekcionista
Perfekcionista nikdy není spokojený s tím jak vystupuje nebo s výsledky, kterých dosáhl, protože aspiruje k velkým a většinou těžko dosažitelným cílům. Nemůže se spokojit s ničím jiným než s perfektním výsledkem, což je samo o sobě nedosažitelné. Je těžké se s těmito typy v životě snést, protože požadují perfektní výsledky a chování i od jiných lidí.

Perfekcionista se musí naučit nastavovat si malé, dosažitelné, realistické cíle a podpořit pocity spokojenosti nad jejich dosažením. Perfekcionistické typy se musí naučit být šťastní z toho co dosáhly, místo toho aby se trápily s tím čeho nedosáhly.

Vhodnější je pro ně týmový sport, protože hodnota týmové spolupráce částečně absorbuje stres spojený s perfekcionismem.

Pro perfekcionistický typ je vhodné zaměřit se na techniky relaxace jako například meditace a vizualizace.

3. Stydlivý typ
Je to typ náchylný k váhavosti a nerad se angažuje v sociálních aktivitách bez podpory. Může se cítit neschopný a raději bude řešit životní situace pasivně. Nerad veřejně vystupuje.

Tento typ by si měl trénovat asertivní chování: naučit se mluvit s jinými lidmi jako rovný s rovnými, ukázat své emoce, ať pozitivní nebo negativní a naučit se pracovat s menším podrážděním, než skrývat a kumulovat v sobě vztek.

Měl by zkusit týmový trénink, kterým vybuduje svoji odvahu. Kde to jde, tam by měl dostávat pozitivní ohlasy na to co dělá od tréninkového partnera.

Měl by si nejlépe do začátku vzít dobrého osobního trenéra, který ho provede tréninkem a poskytne mu podporu v průběhu tréninkové jednotky. Ideální dlouhodobý cíl pro stydlivé typy je začít cvičit sám v posilovně, kde jsou i jiní lidé

4. Agresivní typ
Často reaguje příliš prudce a snadno se znechutí. Tito lidé bývají temperamentní, často hrubí ve slovním projevu, ctižádostiví a netrpěliví.

Musí se naučit řešit základní spory. Zaměřit se na rozvoj mezilidských vztahů skrze tréninkový program, k tomu jsou ideální týmové sporty nebo trénink s tréninkovým partnerem.

Měl by být důraz na mnoho relaxačních technik, jako je meditace, vizualizace a dechová cvičení na zbavení se negativní energie.

Tréninkové jednotky by měly být tak intenzivní jak je to jen možné, aby se při nich člověk zbavil agresivních pocitů, které má.

5. Paranoidní typ
Tento člověk nedůvěřuje ostatním a za vším kamarádským chováním hledá nějaké jiné zadní motivy. Stále cítí že ostatní ho negativně hodnotí. Tento typ jen těžce hledá přátele a ani o ně moc nestojí.

Tento typ by se měl zaměřit na aktivitu, kde se musí spolehnout i na jiné lidi. Týmové sporty a sporty s malým rizikem (třeba sjíždění řeky na lodi s partnerem aj.). jsou vhodné. V posilování je to pak trénink s těžkými váhami s dopomocí tréninkového partnera. Jakmile tento typ svěří svoji bezpečnost někomu jinému, začne více věřit, vybuduje si sebevědomí uvnitř kolektivu a nedůvěra může ustoupit do pozadí.

Měl by se zamyslet nad pocity nedůvěry, které pramení z bývalých vztahů a zkusit se od nich oprostit.

6. Neúspěšný typ

Neúspěšní lidé neradi řeší obtížné situace. Občas se mohou cítit přemožení úzkostí, pokud jsou ve stresovém prostředí. Cítí se že nejsou k ničemu.

Zaměřit se na řešení problémů a postavit se svému strachu je základní prvek. Adekvátní podpora je na místě v dobu, kdy to tento typ přesně potřebuje. Měl by mít individuálně sestavený trénink, který mu dá pocit kontroly nad tím, co dělá, i nad tím jak ho okolí vnímá.

Dobré je převzít individuální zodpovědnost za svůj trénink. V prvních chvílích je dobré zaměřit se na sport, kde je nízká úroveň agrese, nutné k výkonu.

Dobré je zapojení se do skupiny, která ale není moc soutěživá.

7. Osamělý typ
Osamělý typ je uzavřený sám v sobě, má málo přátel. Vyhovují mu aktivity kde se stará jen sám o sebe. Stejně jako neúspěšný typ rychle ztrácí kuráž, když se dostane do stresové situace.

Měl by se zaměřit na rozvoj sociálních vazeb, trénovat ve skupině, se sparingem, který je nadšencem do tréninku, nebo s dobrým osobním trenérem, který ho podpoří. Pak může mít svůj individuální plán.

V programu by měly být zahrnuty možnosti volby, aby si osamělé typy mohly udělat vlastní výběr a měli pocit sebeuvědomění.

8. Osobnost typu A.
Souhrnně řečeno – workholik posedlý produktivitou. Tito lidé neumí zpomalit. Ve sportu se často vystavují riziku vyhoření. Není ničím neobvyklé to, že tito lidé mívají vysoký krevní tlak, jsou stále ve stresu, mají bolesti hlavy a jsou vystaveni většímu riziku srdeční příhody.

Trénink by měl mít míň sérií a důraz by měl být dán na správné dýchání.

Meditace a vizualizace pomohou relaxovat mysl. Nejlepší by pravděpodobně bylo tenhle typ odradit od závodního sportu a spíš ho směřovat k pomalým, nesoutěžním aktivitám a nastavit mu dlouhodobé cíle. Jedině tak se typ A odradí od toho aby se pokusil všechno nacpat do jedné lekce, případně se přetrénoval po pár týdnech.

Musí měnit svůj trénink velmi často a podpořit tak flexibilitu.

Každý je jiný. Ani výčet osobností nemůže být kompletní a hodící se na každého. Ještě před prvním tréninkem by měly sedět všechny faktory. Hlavní ale je, že místo silných stránek své osobnosti by se měl trénink částečně směrovat ke slabinám. Proto také tyto osobnosti odrážejí povětšinou ty horší vlastnosti. Také se sama spíše cítím jak otevřená a optimistická osoba, spíše než jako pesimista, neúspěšný typ a nebo workholik. Je ale nutné se zamyslet nad tím, k čemu máme tendenci. Nejlepší je použít pořádně a bez přetvářky otázku – co mi na sobě nejvíc vadí a co vadí ostatním? Pokud si odpovíme upřímně, nasměrujeme se správným směrem.Samozřejmě že tahle generalizace je velice hrubá a každý by si měl trénink ještě dál upravit podle svého typu. Ale je nutné vědět, že tělo a mysl tvoří celek a nelze odstřihnout jedno od druhého. Přeji hodně štěstí ve vytváření vlastních tréninků a síly (i té duševní) k překonání svých slabin.




Zdroj : Google
KONTAKT : dr.bodybuilding@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one